Příběh letce 2. světové války Františka Truhláře
18. 5. 2020
V našem muzeu naleznete mnoho zajímavých exponátů, které souvisí s 2. světovou válkou a letcem 311. bombardovací perutě a 312. stíhací perutě britské RAF, Františkem Truhlářem. Tento hrdina přežil 2 vážné letecké nehody, které se poznamenaly na jeho těle a obličeji a přesto se nebál znovu sloužit své vlasti. Třetí letecká nehoda byla jeho osudová.
Ze života Františka Truhláře
Narodil se 19. 11. 1917 v Lomnici nad Popelkou, pocházel z rodiny dělníka Josefa Truhláře a dámské krejčové Marie, jako jeden ze čtyř dětí. Studia ukončil roku 1936 úspěšně maturitní zkouškou na učitele.
Poté odešel k odvodům a 1. října 1936 nastoupil do Školy pro důstojníky pěchoty v záloze. Následující rok přešel na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě. Roku 1938 získal hodnost poručíka a přešel do Hradce Králové k náhradní letce 1. leteckého pluku. Ještě na podzim byl zařazen do kurzu pro pozorovatele letectva u Vojenského leteckého učiliště v Prostějově. Po obsazení Československa Německem se vrátil do rodného města.
Během 2. světové války
V roce 1940 František Truhlář opouští Protektorát Čechy a Morava a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a Libanon se dostává do Francie. Po kapitulaci Francie se přechází do Anglie. K 2. srpnu 1940 je zařazen do nově vznikající 311. československé bombardovací perutě RAF, pro nedostatek střelců absolvuje střelecký výcvik.
První bojový let absolvuje 8. října 1940, o 8 dní později, při jeho třetím bojovém letu, však stroj při návratu havaruje poté, co se v mlze srazí s balónovou baráží. Při havárii letounu zahynuli všichni členové posádky, kromě Františka Truhláře, který utrpěl těžké popáleniny. Po nehodě se dostal do péče plastického chirurga Archibalda H. McIndoa, který Truhláře několikrát operoval. V nemocnici v East Grinsteadu se stal i členem Guinea Pig Clubu, tvořeného těžce popálenými spojeneckými letci a jejich lékaři. V East Grinsteadu se setkal s jiným těžce popáleným čs. letcem Josefem Koukalem.
Po více než roce se vrátil k 311. peruti, odkud však na vlastní žádost odešel do stíhacího výcviku, po kterém byl 1. září 1943 přiřazen k 312. československé stíhací peruti. 11. června 1944 při návratu z šedesátého operačního letu jeho letounu vysadil motor pro nedostatek paliva. Nouzové přistání opět přežil a také utrpěl nové popáleniny. Opět podstoupil několik operací vedených Archibaldem H. McIndoem. V nemocnici prožil konec druhé světové války.
Po roce 1945
Do vlasti se F. Truhlář vrátil 1. prosince 1945 jako major. V roce 1946 se musel vrátit do Anglie, kde absolvoval ještě jednu operaci. Po návratu do Československa nastoupil jako zástupce velitele Leteckého pluku 12 v Praze - Kbelích. V Československu se také několikrát setkal s bezohledným chováním lidí, kteří měli na Truhlářovu znetvořenou tvář nešetrné narážky. To kontrastovalo s úctou, kterou popáleným letcům všeobecně vyjadřovali Britové.
3. prosince 1946 při letu Praha-Brno odbočil Truhlář z kurzu a letěl nad rodnou Lomnici. Při průletu nad obcí však zavadil křídlem o střechu jednoho z domů a zřítil se. S ohledem na rozhovory s jeho kamarády se uvažovalo i sebevraždě, ale nakonec bylo usouzeno, že šlo o nehodu při pokusu o výkrut.
Potřetí František Truhlář plamenům již neunikl.
Zdroj dat: Wikipedia a vlastní poznatky
